Vánoční šílenství

Jak se nezbláznit z Vánoc ?

Jelikož jsem jenom člověk, naprosto obyčejný člověk a před námi je velká událost jménem Vánoce, tak bych na ni chtěla trochu zareagovat.
Je mnoho rozdílných typů lídí snášející Vánoce jinak. Někdo už má dárky nakoupené hned v létě, aby měl vše z krku (upřímně moc takových lidí neznám). Někdo je nakupuje 22. prosince, protože neměl čas a nebo dostatek peněz (většina lidí). Někdo jen zkrátka neví co má svým nejbližším koupit.
A čím rychleji se blíží Vánoce, tím víc a víc vyšilujeme.
To musí skončit ! A musíme se pěkně všichni hodit do pohody..., ale vážně podívejte se né nadarmo se říká, že Vánoce jsou svátky klidu a míru. Proto se dnes s vámi podělím o mých způsobech zvládání Vánočního šílenství. Některé třeba využijete a některé se vám třeba budou zdát absurdní.

Nejprve musíte najít nějaké kladné věci na Vánocích. Nesmíte zde hledat jen nakupování dárků, nedostatek peněz, ztloustnutí jednoho nebo dvou kil.
Já jako velké plus stavím Vánoční prázdniny. Dobře není to tolik volných dnů jako o prázdninách, ale i tak postačí alespoň toto málo k malému odpočinku.

Dále sníh.. ano je velmi otravný, když jste venku v té zimě a sněží na vás a je vám zima (a my s brýlemi víme jak je to otravný to padání sněhu do obličeje). Ale není krásné sedět doma u okna číst si knihu a občas se podívat ven a vidět jak padá sníh z kterýho jste měli jako malý radost?

( Todle je Pablo a né není zlej)

Když je řeč o knihách, tak knihy jsou doopravdy výtečná věc na uklidnění. Né že budete číst knihy se smutnými konci a budete brečet a myslet nad tím, jak je život nespravedlivý (příkladem je třeba Než jsem tě poznala, Hvězdy nám nepřály). Přečtěte si pěkně něco veselého.. Pokud jste například milovníky Johna Greena, tak vás vánočně naladí kniha Sněží, Sněží. Tato kniha mě příjemně navnadila na Vánoční svátky.


Když už si tak sedíme v tom křesle nebo na té posteli, tak k naladění té správné atmosféry nám pomůžou svíčky, které najdeme v obchodu třeba jen za 50 korun. Typické vánoční vůně jsou jablko a skořice a nebo vanilka. Pro koho jsou tyto vůně moc silné, vždy najdete i jiné.

 Když musíte dělat například nějaký referát do školy, tak si k tomu pusťte nějakou příjemnou hudbu. Nemusí být zrovna vánoční, ale nějaká která vás uklidní a dopřeje vám čistější hlavu. Já osobně mám ráda Anglické vánoční písně. Ty české si ráda také poslechnu, ale nevím čím to je ale Anglické na mě působí zkrátka víc vánočně.

Pokud vás nebaví pořád být doma, tak vyražte do sněhu se svojí partou na nějakou koulovačku nebo postavit si sněhuláka, jít na led nebo sáňkovat. Zkuste se vrátit do dětských dnů, uvidíte, že vás to příjemně zahřeje u srdce.
Pokud milujete mlsání cukroví, ale máte až moc veliké výčitky svědomí , tak se podívejte na internet na nějaké zdravější cukroví a nebo mlsejte jen ráno k snídani a ne k večeři. Přes den si můžete třeba doma zacvičit, pokud se vám zrovna nechce o svátkách do fitka.

 

(Pan a paní Sněhulákovi )

Jako poslednímu tématu se budu věnovat dárkům. Pro někoho nejdůležitější část Vánoc. Pro mě to je už jen zvyk z dětství a mnohem raději si užívám té pohody a chvil s rodinou. Pokud nemáte na drahé šperky od Pandory, kosmetiky od MAC , tak to přeci nevadí. Udělejte svému blízkému radost nějakou vaší společnou vzpomínkou, něco, co mu jen tak nedojde po měsíci užívání. Zkuste třeba překvapit nějakou koláží fotek, u kterých si ten druhý vzpomene na každý moment na té fotografii. K tomu ovšem můžete dát nějaký ten drahý krém, oblečení a tak dále, ale uvidíte, že nakonec udělá největší radost ta koláž.

( Né nemáme dárky pod stromečkem už od 13. prosince.. vážně ne :) ) 

Vánoce jsou svátky klidu a míru, tak to nepřehánějte se stresem. Dokola uklízením a vztekáním se nad nepořádkem, který je tam druhý den zase nadělán. Buďte rádi za ty dny volna, co alespoň můžeme někteří mít a říkejte si, že vždy tu je někdo, kdo na tom může být mnohem hůř. Kdo například nemůže být na Vánoce doma s rodinou..
S tím se s vámi loučím,
Ellie

Maličkost

Výhodou toho že váš blog moc lidí nečte, je že si nikdo nemůže stěžovat, že jste dlouho nevydali nějaký článek. (Výjimkou je tedy můj jediný věrný čtenář spolužačka Lucka :D)
Nebudu vám lhát, poslední dobou častěji a častěji přemýšlím o budoucnosti. Kladu si otázky typu: ,, Co budu a s kým budu za měsíc?“ ,, Budu ve své práci spokojená?“ ,, Najdu si vůbec nějakého manžela a vydržím s ním celý život?“
Jak už jsem zjistila, život je velmi ale velmi nepředvídatelný. Pokaždé mě děsí, když si uvědomím, že za měsíc může být všechno jinak a že to, co mám teď, už za měsíc vůbec nemusím mít (to nás opět dostává k tomu, že je nutné vážit si života). Nejde o strach z budoucnosti, spíš jde o zvědavost. Jsem zvědavá, jestli budu dělat v životě to, co mě bude naplňovat štěstím. Vy snad ne? Možná si kladu tyto otázky jen proto, protože stárnu a i u psaní tohoto článku poslouchám vážnou hudbu kromě té diskotékové ( samozřejmě just joke, stárnu, ale jsem ještě dost mladá)
Už nejsem v tom věku, kdy by moje rozhodnutí nemohlo ovlivnit nějak můj život. Ať jde o výběr školy, výběr partnera, práce a dalších. Už mi není 12, už není největším rozhodnutím jestli si dám vanilkovou nebo čokoládovou zmrzlinu. Samozřejmě ještě nejsem zas v tom věku, kdy rozhodování ve vážných věcech je na denním pořádku (zkrátka pořád mám trable s výběrem zmrzliny :) :DEmotikona grin )
A proto dnes 18.5. 2016 jsem se rozhodla, že se začnu více radovat z maličkostí a přestanu řešit naprosto zbytečné věci, které mají špatný vliv na mojí náladu. Tuto metodu už zkouším nějakou dobu, ale nikdy jsem se do toho neponořila naplno.
TIP: Vezměte obyčejnou sklenici a do ní si dávejte každý den nebo každý druhý den papírek s věcí, co vám nejvíce udělala radost. Na konci roku si všechno přečtěte a zjistíte, jak úžasný rok jste měli a ani jste si to třeba pořádně neuvědomovali. :)

Co číst? :)

Zdravím!

Dlouho jsem přemýšlela o tom, jaký článek bych mohla napsat. Hodně myšlenek jsem napsala a hned je vymazala, zkrátka se mi to nelíbilo a nebylo v nich nic, co byste si mohli po přečetní odnést. V Sobotu jsem měla chuť napsat článek, ale nejdřív jsem musela přijít na téma, které by mohlo malinko zaujmout a pak mě to trklo.. Co kdybych každý týden nebo dva týdny vydávala články, kde bych popisovala můj názor na 5 TOP produktů. Ať už to bude jídlo, nebo jakákoliv věc. Takže vlastně jako první bych chtěla začít mojí nejbližší činností a tou jsou knihy.. 

Knihy jsou příjemnou věcí s kterou se prostě odpoutáte od společnosti. Od problémů a čehokoliv negativního. Já si svojí lásku ke knihám našla už na základní škole, kde jsem od románu Lenky Lanczové skončila ke knihám, které čtu dnes. Hodně se setkávám s lidmi, kteří tvrdí, že je knihy číst nebaví. Samozřejmě to beru, ale znám také spoustu lidí, kteří tvrdili to samé a pak narazili na druhy knih, které je velmi bavily. Takže vlastně můj názor je, že každý člověk si musí najít určitý druh a žánr. Myslím, že se rovnou vrhneme na to. Vybrala jsem knihy, které jsou populární v této době a které se velmi dobře čtou. Nevím přesně jestli jsou mé nejoblíbenější, ale mám je ráda a myslím, že spoustu lidí také.
1. Všechny malé zázraky Začnu asi touhle knihou, kterou mi půjčila moje velmi blízká kamarádka Adrianka (Zdravím tímto). Ze začátku jsem vůbec netušila, co to je za knihu. Na internetu jsem si nacházela různé recenze, které mě přesvědčily do čtení knihy a rozhodně toho nelituji. Kniha je o klukovi Theodoru Linchovi, který má bipolární poruchu s kterou musí žít. Často přemýšlí o smrti, ale vždy si najde důvod proč sebevraždě zabránit . Nakonec potkává slečnu Violet, která mu dá do života jistou jiskru. Jak je známo, ale u bipolární poruchy člověk má střídavě jednou dobrou náladu a další den se zas třeba utápí v depresích. Tato porucha vede také k sebevraždám. Violet chce co nejrychleji odjet z města, protože vše, co ve městě potkává jí připomíná svojí zesnulou sestru. Když se tihle dva dají dohromady na neobyčejném místě, jako je střešní římsa, začne tím něco výjimečného. Začínají hledat krásy Indiany a postupně se zamilovávají. Kniha vás donutí přemýšlet o věcech, které jsou doopravdy důležité a o knize budete muset přemýšlet ještě pár dní po jejím přečtení. Tato kniha mě nadchla i přes smutný konec. 

2. Hvězdy nám nepřály Tato kniha je velmi populární a ani já nejsem výjimka, a tak se mi kniha líbila. Kniha byla zfilmována. Je to o dvou teenagerech - Hazel Grace Lancasterové a Augustu Watersovi. Potkávají se na smutném místě jako je podpůrná skupina. Hazel má rakovinu a Augustus se z ní zrovna vyléčil. Oba se samozřejmě do sebe zakoukají a i přes strach Hazel se stanou pár. John Green vás donutí si myslet o Augustu, že je to veliký gentleman do kterého se snad musí zamilovat každá žena a Hazel je tak inteligentní, že spoustu čtenářek by chtěla být alespoň z poloviny jako ona. Kniha má také smutný příběh, u kterého jsem uronila pár slz, ale rozhodně to stojí za přečtení. John Green je výjimečný spisovatel. Doporučuji si přečíst od něj knihu Papírová města a Příliš mnoho Kateřin.  

3. Hunger Games Knížku Hunger Games jsem přečetla poměrně rychle. Nikdy se mi moc nelíbili knihy tohoto typu, ale tato kniha mě velmi nadchla a určitě se zde najdou rozdíly mezi filmem a knihou. Myslím, že každý fanoušek Hunger games by si tuto triologii měl přečíst.

4. Love, Rosie Kniha Love Rosie je též zfilmovaná. Její obsah je však téměř úplné jiný, než film. V knize je spousta jiných rozdílů. O čem kniha a film vlastně jsou? O dvou nejlepších kamarádech, kteří se znají úplně od malička. Sdílí spolu nejlepší momenty v jejich životě. Jednou se na oslavě Rosie opije a políbí Alexe (toho kamaráda). Ona si to však nepamatuje a Alex jí to hodně dlouho nepoví. Alex se pak musí odstěhovat a Rosie jde na maturitní ples úplně s někým jiným. Nakonec se to tak zvrtne, že otěhotní a tím se zvrtnou všechny jejich plány. Po čas knihy se oba dva berou za někoho jiného, mají jiné vztahy a oddělené životy, ale přesto se milují. Nakonec to skončí dobře, ale přesto jsem byla naštvaná, že to dopadlo až tak pozdě. Já vím lepší pozdě než-li vůbec, ale i tak. Kniha je napsaná ve formě dopisů, emailů a různých zpráv. Je to zábavné čtení bez různých nezajímavých detailů.

                                             http://www.albatrosmedia.cz/s-laskou-rosie-d2.html

5. Malý princ Samozřejmě sem musím zařadit i velmi populárního Malého prince. Doufám, že tuto knihu všichni znáte. Knížka je o Malém princi, který cestuje po různých planetkách a poznává lidi a jejich vlastnosti. Nakonec narazí na Zemi. Učí se spoustu novým věcem. Knížka je starší a přesto velmi populární. Zajímavostí je, že byla napsána jak pro děti tak pro dospělé. Rozhodně tuto knihu doporučuji, protože si při přečtení uvědomíte spoustu věcí. Uvědomíte si, jak cenné je přátelství a společenské vztahy. Malého prince jako knihu vnímá člověk jinak v různých etapách života. Zkrátka děti ji vnímají jinak než dospělí (tak jako vlastně jako všechno ). Neříkám, že všechny tyto knihy jsou přímo nejlepší, co jsem kdy četla, ale velmi dobře se mi četly a mají něco do sebe.

Dokument Amy

Ahoooj! 

Měla bych pro vás jeden TIP na film pro milovníky Amy Winehouse a vlastně pro všechny, co jí alespoň trochu znají. Nevím pokud všichni víte, kdo byla Amy ( ehmm BŮH na zemi?). Amy byla (jazzová, soulová a rythm´n´bluesová) zpěvačka, která postupem času začala brát drogy a šlo to s ní z kopce (určitě by nechtěla, aby si jí někdo takhle pamatoval, ale spoustu lidí si jí asi jinak ani nevybaví- smutný).
Amy nebyla ledajaká zpěvačka. Nezpívala nic, co by nedávalo smysl a svoje texty si psala sama na základě toho, co se stalo. Její hlas byl ( jako med ) originální a jedinečný.
Na Amy se mi nejvíc líbí, že se nesnažila být před lidmi nikým jiným. Nepotřebovala v televizi mluvit, tak jak chtěli ostatní lidé, ale tak jak mluvila v normálním životě.
Amy zemřela ve 27 letech v roce 2011.
Zpátky k tomu filmu. Je to vlastně film o Amy od začátku její kariéry do (bohužel) jejího konce. Film začíná mladou, zdravě vypadající a šílenou Amy, jak se snaží prorazit do světa s hudbou, kterou milovala. Popisoval její milostný vztah s muži a její vztah s kamarády a rodinou.
Ve filmu se dozvíte spoustu věcí o jejich textech a hudbě. Například Back To Black, byla napsána pro jejího bývalého přítele Blakea, který se vrátil k jeho bývalé přítelkyni (You go back to her,And I go back to,I go back to us). To ovšem nebyl konec jejich vztahu. Blake se brzy objevil a najednou spolu byli zasnoubení. Pokud to nevíte, tak zrovna on, byl ten kdo jí přivedl k drogám. Byla do něj šíleně zamilovaná a udělala vše, co udělal on. Blake ve filmu Amy povídá, že se pořezal do ramene a ona to v zápětí udělala taky. Byla na něm závislá a rozvod s ním jí rozdrtil. Pokračovala v braní drog a v pití alkoholu a její tělo to pomalu nezvládalo. Postupem času na nahrávkách můžete vidět jak přichází o váhu (možná důsledkem její bulímie, ale i drogami a stresem). Začala se objevovat v televizích a začínala být slavná (hlavně kvůli její písničce Rehab). Fotografové jí pronásledovali a to se zhoršilo ještě tím, že dostala ocenění Grammy. K tomu na ní začal tlačit i otec a ostatní. Myslím, že poslední roky chtěla být prostě jen zase obyčejná Amy, která se mohla projít po silnici a dělat si co chce. Novináři ji milovali, protože na ně útočila, dělala si ostudu a oni jí pak zesměšňovali.
Filmem mě pronásledoval zvláštní pocit. Koukat se jak, vaše oblíbená zpěvačka, která je i po smrti se dostala ke slávě ve mně zanechalo velmi smutný pocit. Záběry nejsou příliš profesionální, ale běžné ze života, které natáčela ona, nebo lidé v jejím okolí. Proto bylo i těžké vidět jak v tu dobu byla zdravá a šťastná. Za vinu její smrti dávají lidé  Blakovi, ale kdo ví jak by to vypadalo, kdyby ho nepotkala ... to už se bohužel nikdy nedozvíme.
Myslím, že každý kdo Amy odsuzoval, by se měl podívat na tento dokument a ten, kdo jí má rád, tak rozhodně taky. Tím dokumentem se akorát potvrdilo, jak úžasná byla.

Božská Amy

Pár písniček:

https://www.youtube.com/watch?v=TJAfLE39ZZ8

https://www.youtube.com/watch?v=KUmZp8pR1uc

https://www.youtube.com/watch?v=b-I2s5zRbHg

Film Amy si můžete pustit na sledujufilmy.cz

http://sledujufilmy.cz/film/amy/10095/

Zastavme se na chvíli..

Zdravím!
Dnešní článek bude možná trošičku k zamyšlení. Při dnešním západu slunce, jsem si uvědomila hned několik věcí. Možná to zní moc kýčovitě, ale je to tak. Uvědomila jsem si, že poslední dobou nemám skoro vůbec čas jen na sebe, a věřím že spoustu z vás to má stejně. Kdy jste se naposledy zastavili a jen tak koukali na západ slunce? Nemyslím tím koukání na západ slunce při nějaký činnosti, ale jen jednoduše stát, sedět a dívat se a přemýšlet u západu slunce. Já to moc často neprovozuji. A není to škoda? Může to trvat třeba jen 20 minut, ale pomůže vám to pročistit si konečně myšlenky a promyslet spoustu věcí.
Uvědomila jsem si, že bychom se měli pozastavit nad krásami jako jsou západ a východ slunce, hvězdy, měsíc. Zapomenout na problémy, hodit to na chvíli za hlavu.
Já, jako student oboru fotograf, ráda fotím západ slunce a jako milovník přírody, miluji západ slunce.

Ukázka mých fotografii západu slunce,

Dnešní západ slunce, který vypadal za pár minutek ještě líp.

Nechce se vám při pohledu na ty krásy jednoduše žít?

TIP PRO VÁS: Zastavte se na pár minut a koukejte se pouze na hvězdy, nebo na ostatní krásy a přemýšlejte jak je možné, že něco tak úžasného existuje.
POUČENÍ PRO MĚ: Až zase půjdeš do přírody Eli, tak si vezmi foťák ať ten západ Slunce zase nepromarníš. :D

PS: Zítra nejspíš nafotim takový zdravý den. Myslím tím snídani, oběd a večeři a zábavné aktivity co se dají dělat.

Co tu najdete

První Článek

Je rok 2016 ( nečekaně) a já jsem se rozhodla alespoň jednou splnit moje předsevzetí(když zase nevychází to hubnutí :D) , a proto nyní čtete tento článek na tomto novém blogu.  Už dlouhou dobu se rozmýšlím, jestli si založím blog. Vždy se tu našlo spoustu důvodů, proč bych neměla.  Jeden z nich byl například chyby v mém pravopise (Zato se chci rovnou omluvit. Pokud najdete nějakou chybu v interpunkci a tak dále, tak se velmi upřímně omlouvám, ale to jsem se rozhodla také zlepšit). Nejlepší by bylo, kdybych vám napsala co zde najdete.
Mým cílem je motivovat vás, zlepšit vám náladu a pobavit vás. Chci abyste si z mého blogu něco odnesli a aby přemýšlení o jednotlivých slovech neskončilo poslední tečkou na konci článku.
Ráda bych se s vámi podělila o to co jsem zažila, o mém cestování, názorech. Také bych Vám ráda poradila a klidně něco přiučila. Nejraději bych Vás vyslechla a dočetla se i něco zajímavého o mých čtenářích. Zkuste tomu dát šanci. Prozatím se loučím. Brzy nashledanou. :)